Večerní povídání o motýlkovi

K večeru jsem šel loukou a u cesty vidím malého bílého motýlka, jak spí mezi kytičkami dobromysli. Asi byl unavený po celodenní shonu. Málem jsem si ho ani nevšiml, ale nedalo mi to a  vrátil jsem se. Vyfotil jsem si tu křehkou krásu.

Může být takový motýlek užitečný? Co já vím… Jak posoudit to, co přináší druhým. Někdy může být náš úsudek jenom takový povrchní.

Motýlkovi bych popřál dobrou noc, ale nevím jak to motýlci dělají. Ale byl  jsem moc rád, že jsem se zastavil. Jako by mi řekl: „Kam pořád tak spěcháš?“

Tak to je moje večerní inspirace k  zastavení a přemýšlení nad tím, kolik je kolem nás pozoruhodností.

Radek Kamler

DSCF1081

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2 thoughts on “Večerní povídání o motýlkovi

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


6 × sedm =