V sobotu 4. 4. ve 4 hodiny jsme měli společné posezení. Povídali jsme si o Velikonocích, hráli hry, zpívali písničky a tvořili. Věřím, že nám zůstane v paměti, že tím nejdůležitějším Velikonočním poselstvím nejsou malovaná vajíčka a spletené proutky, ale odpuštění, bez kterého bychom nemohli žít.